Na prvopočátku byla jedna jediná bytost, ta měla záměr, vyňala část
sebe a nechala ji konat. Jsme část (díl) této prapůvodní bytosti
z dokonalosti, moudrosti, soucítění a harmonie.
Svůj původ máme v DUCHU.
Jsme DUCHEM. Ducha si můžeme představit jako oceán. Naše duchovní povaha
se skládá ze všech kapek vody oceánu, kdy každá
kapka symbolizuje jeden z aspektů
duše.
Aspekty duše nemají žádná
omezení, jejich potenciál a funkce mohou být nekonečné
(např. služba v duchovních funkcích v tabulce 1 je např. průvodce pro
nekonečný počet duší, anděl Strážný pro nekonečný počet duší,
Vyšší Já, andělé světla, Mistr, služba ve Vysoké Radě… )
Jsme energetické bytosti, jsme část tvůrčího Zdroje, který tuto energii
používá v neustálém procesu dávání a
přijímaní.
Celý vesmír je systémem přetváření energie, cirkulující energie Ducha
v nás a kolem nás. Toto je základní duchovní Pravda o tom, kdo jsme.
Tvoříme to, čemu věříme a používáme k tomu svou
energii ve formě tužeb, emočně nabitých myšlenek, přesvědčení a
činů. Naše přesvědčení a emoce jsou magnetické síly přivádějící
z vnějšího světa energii, která pak tomu, čemu skutečně věříme,
dává pevnou formu.
Naše přesvědčení o nedostatku, omezení a prosperitě, úzkost a
negativní projekce nám stěží otevřou dveře k žádoucímu zaměstnání,
dobru, zdraví a prosperitě.
Jsme bytosti se svobodnou vůlí, nadané duchovní silou a následně
prožíváme to, čemu věříme a co jsme si zvolili (vědomě i nevědomě).
Co jsme ve svém životě během let vytvořili, zrcadlí to, čemu skutečně
věříme a po čem toužíme.
Sestáváme se ze 4 energetických rovin, kterými svůj
život aktivně projektujeme do vnějšího světa:
duchovní, mentální, emocionální a fyzické.
Na kurzu LTVS se budeme učit identifikovat negativní nebo omezující
přesvědčení, neutrálně zhodnotit svou současnou situaci a vše čistit.
Jen čistit bloky a negativní energie však nestačí. Kromě čištění je
zapotřebí udělat i konkrétní změny ve vnějším světě, které nás
povedou ke šťastnému a spokojenému životu. Vytvářet nové pozitivní
návyky, ukotvit je v sobě zároveň ve všech 4 energetických
rovinách.
Současně je nutná každodenní bdělost (všímavost, pozornost, vnitřní
pozorovatel), abychom se ohlídali, jestli nesklouzáváme do starých
negativních myšlenkových návyků a podvědomých vzorců.
A ze všeho nejdříve je třeba odpustit sobě.
Milujme sami sebe jako duchovní
bytost, která se učí
experimentovat s energií.
LTVS čistí duchovní bloky a programy, které duši brání v plnosti
jejího projevu, ale nemůže zaručit konkrétní výsledky, protože
součástí svobodného projevu duše ve fyzičnu je svobodná vůle naší
mysli – klient se i po vyčištění může rozhodnout, že dál bude
odsuzovat a nenávidět svého bližního, čímž negativitu brzy obnoví. LTVS
nenahrazuje osobní zodpovědnost za myšlení a konání.
Duše se svobodně rozhoduje, jak se bude v těle
projevovat. Mnohé výzvy jsou pro duši základními prvky jejího učebního
plánu a někdy bývají hlavním důvodem, pro který se inkarnovala. Vyšší
Já (VJ) nemůže zasahovat do její svobodné vůle, i když ji možná rádo
poučí o hodnotách některých učebních prožitků. Nemůžeme tedy
očekávat, že VJ vždy musí všechny problémy opravit nebo odstranit. To se
neslučuje s plánem (vývoje) učebního procesu duše, která si nese sama
zodpovědnost za vlastní léčení a prožívání.
Duše je věčná a skutečné léčení se odehrává na
duchovní rovině, ne pouze na fyzické.
Zeptám se ještě jednou, abychom si mohli člověka ještě více
přiblížit. Kdo jsme?
Pravidlo: „Co mohu pozorovat, nejsem JÁ.
Můžeme pozorovat své fyzické tělo? (ano). Pak je to dům, ve kterém
bydlíme.
Kdo se dívá na tělo, mysl, myšlenky a na emoce?
VĚDOMÍ. Pozorujeme to MY, vědomí je majitel domu. A jde o to, kdo
v těle vládne (VĚDOMÍ x EGO).
VĚDOMÍ = právoplatný majitel fyzického těla. Jak ho
poznáme? Nic nechce, dívá se, nic si nežádá.
Když jde duše do projektu tohoto života (inkarnace), oddělí svou část
(vědomí) a vstoupí do hmotného plodu v matce. Vědomí se
propojí vědomě se svou duší skrze
své božské Vyšší Já (VJ) = kontaktní
část.
Vědomí je síla, skrze kterou se
můžeme vědomě propojovat s úrovněmi
Bohů i Nezrozených, s různými bytostmi ze světla, harmonie
a lásky a nechat se jimi moudře vést, požádat je o pomoc.
Důležité je pozorovat, dívat se, být neustále ve stavu svědka. V karmě
však mohou být záznamy, které ruší nebo znemožňují toto
pozorování.
BEZVĚDOMÍ = „majitel není doma“
= stav, kdy vědomí odejde z těla v kritické situaci (úlek) a dívá se,
„jak ta bouračka dopadne“, jestli se bude kam vrátit.
DUŠE
má pro tento život náročný úkol (plán cesty,vývoje, toho co chce
zvládnout, naučit se, prožít), kterým si naprogramovala tělo a
mysl. Mysl přijala tento program a jejím úkolem bylo
udržovat spojení duše s tělem. Mysl však ztratila tento záměr a
začala tyranizovat své tělo, ovlivňovala emoce a postoje těla.
V okamžiku, kdy tělo ztratilo vyrovnanost s duší, přišly bolesti a
nemoc.
Člověk má vědomou a podvědomou mysl. Pokud by vědomí fungovalo na 100%,
potom by si každý z vás vše, co se děje vysvětlil a okamžitě by udělal
nápravu. Na vědomé úrovni lidé žijí velmi málo. Vzpomínky a
zkušenosti jsou uloženy v podvědomí a to může být zavirované.
Tento virus se umí množit a rozšiřovat bez vašeho vědomí.
Nadvědomí je prostor, ze kterého vám může pomáhat vaše
Vyšší Já, čerpá odsud informace o možné příčině i pomoci.
Je zde záznam toho, jak člověk vypadal před tímto problémem, který nyní
řeší. Jsou zde také informace o programech duše.
Pokud by existovala spolupráce vědomí, podvědomí a nadvědomí, potom by
člověk neměl neřešitelné problémy. Byl by zdravý a šťastný, žil by
v lásce a harmonii. To znamená, že by měl moc nad svým životem a to
většina lidí ztratila.
EGO – nám bylo dáno jako dar (průvodce a strážce)
na cestě životní poutí dovést nás zpět domů. Má mapu kudy domů. Má
povinnost dělat zkoušky. Představuje naši identitu: dává nám formu,
kterou potřebujeme, abychom mohli fungovat v této rovině (3D – 5D).
Jsme součástí jediného celku. Kdybychom byli ztělesněním této myšlenky,
nemuseli bychom se nic učit. Ego nám dává identitu, abychom poznávali svět
ze specifického hlediska – z našeho. Je to, jako bychom se dívali na
svět kolem sebe velice specifickým oknem. Rám okna je naše ego. Ego je náš
periskop, kterým se díváme na specifické aspekty vesmíru. Je třeba se
vzdát ega = tohoto omezeného vnímání skrze zúženou optiku (periskop) a
vidět širší obraz.
= správce fyzického těla. Má se o dům starat, ne sedět na trůně. Jeho
základní projev – chce něco vlastnit, prožívat, to je moje, ukazovat to
druhým, „hele, já to mám“… Je třeba, abychom je zvládli a udržovali
v rovnováze. Ego = hlavní kontrolor našeho mozku.
Vždy vybírá z mnoha nabídek takový program, kterým nás na první pohled
chrání. Hlavním programem ega je naše přežití. My si prostě uvědomíme
to, co nám naše ego dovolí a přesně to potom prožíváme, což je
omezující a svazující. Ale náš růst a zvyšování vibrací nám
zabezpečí pouze vyšší vědomí.
Lidský mozek je nejúžasnějším nástrojem, jaký kdy člověk mohl dostat.
Je třeba jen vědět, jak s ním zacházet. Provádí milióny simultánních
operací, pracuje s největším nasazením pro náš prospěch, ale bohužel
na nevědomé úrovni. Jen velmi malá část se děje vědomě. Naším úkolem
je správně si svůj počítač naprogramovat a používat. Potom se
dostáváme do života tady a teď, žijeme v přítomnosti a rozhodujeme se
vědomě.
= soubor návyků, schémat chování, které ovládají naše vědomí,
spojené s emocemi strachu, manipulace, ovládání, narušují tak naší
rovnováhu a brání nám milovat sebe a druhé. V egu nevidíme věci takové,
jaké jsou, ale takové, jací jsme my sami. Ovládají nás očekávání,
tužby, vazby, požadavky, ustálený způsob myšlení. Budujeme si od
dětství falešnou představu o sobě, světě a situacích života. Každý
z nás má svůj svět a osvobodit se můžeme jen tehdy, když se osvobodíme
od svých návyků.
EGO sídlí v nižší mysli. Věří v nedostatek, proto při dávání
trpí a nebo očekává návrat. Čistá duše dává a neočekává zpět.
Nemusí nic očekávat, protože dostane vždy. Ego se sžírá srovnáváním,
kritikou, soudem. Rovnost je neskutečná, štědrost neexistuje. Ego chce a
chce stále více, nestačí, co dostává, touží, závidí, nenávidí.
A jakékoliv ohrožení vyvolává veliký stres. Také má potřebu
zachraňovat, radit, ovlivňovat a manipulovat. Díky egu cítíte smutek,
nezdar, ztrátu radosti. Proč dovolíte vlastní mysli, aby vám ubližovala?
Uvědomujete si, že vlastně dobrému říkáte NE a nesprávnému ANO? Ego
vytváří situace, které jsou pro vás jako člověka neřešitelné a vy se
tak snažíte je pochopit a vyřešit. Je to ztráta času. Pokud vám vládne
ego, žijete nevědomý život.
Když bylo do mysli vloženo ego, bylo současně vloženo i štěstí.
Naleznete-li hlas štěstí, ego to neunese. Máte si uvědomit ve své mysli
dva hlasy. Ve skutečnosti jsou tři, ale většinou registrujete dva.
Vysvětlení: První a hlavní, je hlas Boha. Tento hlas po vás nechce nic
jiného, než abyste mu naslouchali. Proto je třeba, aby nová energie ve vás
posílila hlas štěstí. Nepřemýšlejte jak, prostě se jí jen otevřete.
A v tom okamžiku pocítíte tu sounáležitost s celým Univerzem. Druhým
je vnitřní hlas Ducha svatého. Jde od Boha k vám a nepřikazuje,
neovládá, nekritizuje, neútočí a nezraňuje, jen připomíná, že existuje
cesta ke vnitřnímu klidu a míru. První a druhý hlas jsou jako simultánní
překlad. Jsou to souznějící hlasy. Říkejme jim Hlas Pravdy. Proto je
vnímáte jako jeden hlas. Kdo nenaslouchá tomuto hlasu, ztratil svoji duši.
Třetím hlasem je hlas ega, který chce mít nadvládu nad svým domnělým
vlastnictvím, což je vaše tělo. Rozhodněte se, kterému hlasu dáte
přednost? Pokud komunikujeme se svým Vyšším Já, jak poznám jeho hlas?
Vyšší Já má funkci vašeho přímého pomocníka a projevuje vám Boha
skrze Ducha svatého, který je koordinátorem a šiřitelem pohybu. Vnímáte
tedy i přes své Vyšší Já první a druhý hlas, který je sjednocený.
Mysl přijme možnosti ega a charakteristiku už znáte. Nebo se rozhodnete
pro mysl, která je spojena se Stvořitelem. Stačí se rozhodnout a síly
Univerza vám pomohou. Pokud jste se kdysi z jakéhokoliv důvodu vzdali
štěstí, můžete se nyní pro ně znovu rozhodnout.
Když VĚDOMÍ vystoupilo z DUŠE do
ŽIVOTA a prošlo časem a prostorem, oživilo
tělo a nese si sebou:
KARMA
Tato planeta je postavena na tom, abychom se učili. Karmický záznam se
spustí vibrační plochou – např. nějakou emočně nezvládnutou situací.
Proto nikdo na nás nic neháže, to proč se nám to děje. To co prožíváme,
má své kořeny v minulosti (přítomnosti, budoucnosti).
Nevytvářejme další karmu porušováním vesmírných zákonů:
KULTIVACE EGA, ČIŠTĚNÍ KARMY
Jsou 2 cesty, 2 způsoby:
1. každodenní hlídání svých emocionálních projevů
(všímavost, bdělost, vnitřní pozorovatel),
ostříhat své emocionální vrcholy – zklidňování – přinese
změnu – vytvoří se nové pozitivní emoční návyky. Pro okolí můžete
začít být „divní“, nemáte emoce, nevztekáte se („no když ukrad, no
tak co, co my víme, jestli si nepřišel z minulých životů pro
splátky“), extrémně se nesmějeme, neradujeme.
Pozoruji a poznávám své návyky (maladaptivní schémata), jejichž
programy musím změnit, pokud se chci osvobodit od svých mechanických
emocionálních vzorů.
Jak poznáme své návyky? Stačí si povšimnout, čeho se obáváme, co
očekáváme, po čem toužíme, čím se zneklidňujeme. Většinou se chceme
vyhnout tomu, kdo nám narušuje naše bezpečí, ale většinou je to učitel
našich lekcí, který urychlí náš růst. Pokud své návyky odhalíme a
odstraníme, můžeme jít snadněji za svým cílem. Je potom docela možné,
že ten člověk splnil svůj úkol a my už půjdeme každý jinou cestou.
Nemusí to být jen člověk, mohou se naskytnout i situace, které prověří
naši trpělivost nebo schopnost přijmout nepřijatelné. Pokud vše kolem
bereme jako svůj růst, jsme na cestě.
Prožívám tady a teď plnou zodpovědnost za vše, co prožívám, protože
příčinou mého jednání jsou mé vlastní programy a ty také ovlivňují
reakce lidí v mém okolí.
Kdykoliv jsme nespokojeni, naše emoce nám sdělují, že něco nebo někdo
nás neuspokojuje podle našich očekávání, což jsou programy uložené
v našem mozku. Ale lidé to většinou berou tak, že je to zásah
z vnějšku. Oni za to mohou.
Vědomé bytosti zůstávají milující a soustředěné bez ohledu na to,
jak napjatá je situace. Svět je naším odrazem. V některých lidech vidíme
svůj obraz obráceně. Kdo přehání pořádek, má vedle sebe nepořádné
lidi. Šťastní lidé nacházejí svět naplněný štěstím. Když pochopíme
tuto hru a osvobodíme se od ní, osvobozujeme se od svých návyků a
pomáháme v tom i jiným.
Jak žít v krásném světě? Je nutno změnit své vlastní vědomí.
Přijímám se plně tady a teď, vědomě zakouším vše, co cítím, říkám
nebo dělám / včetně svých emocionálních návyků/ jako nezbytnou
součást růstu k vyššímu vědomí.
Přijetí jednoduše znamená, nepřivodit si emocionální konflikt kvůli
něčemu, co je pro nás nepřijatelné. To znamená, že nemusíme zůstat
v té situaci nebo s tou osobou, která nám způsobuje konflikt. Tady je
nutno si uvědomit, že konflikt s tou osobou, je zpráva pro nás a že je to
učební lekce, kterou máme projít a ne v ní zůstat. Pokud se budeme na
vše kolem dívat jako na divadelní představení a ne vše brát osobně,
potom se i při konfliktní situaci budeme bavit. Potom je to zpráva, že jsme
se svého návyku zbavili. ,,Nekroťte řeku, ale pouze ji vědomě zakoušejte
z výhodné pozice.“
Upřímně se otevírám všem lidem s vůlí sdílet své nejskrytější
pocity, protože jakákoliv neupřímnost mě udržuje v iluzi odloučení.
Co to znamená? Přestáváme se přetvařovat a hrát hry a naučené role.
Nemusíme nikoho zesměšňovat a křičet na něj, ale řekneme, co cítíme.
Např. Zlobím se a nechci s tebou být. V této situaci se cítím takto…
Je příjemné když se můžeme lidem otevřít a umožnit druhým nás poznat.
Pokud to někomu vadí, je to jeho problém a my jsme jeho lekce. Nebudeme
druhého obviňovat, ale víme, že něco nemáme vyřešeno a právě teď jsme
dostali příležitost. Jak zareagujeme? S hněvem nebo láskou? Potřebujeme
ještě přehrávat své naučené role??? Neupřímnost odcizuje, otevřenost
sjednocuje.
Dále je nutné si své přednostní cíle nejen uvědomit, ale také je uvést
do praxe. Pokud něco chceme a ze slušnosti k druhým preferujeme to, co
chtějí oni, potom rozptylujeme své životní energie. Je třeba být
upřímný k sobě i druhým.
Hluboce soucítím s problémy druhých, nejsem však jejich starostmi
pohlcen/a. Je to poselství pro jejich růst. Účast a soucit ano, lítost a
trápení ne. Pro nás je to pochopení, můžeme říci, že tu situaci dobře
známe, ale každý si svou lekci musí prožít sám.
Pokud jsme s někým, kdo je v pasti svých návyků, to nejlepší, co
můžeme udělat, je být vnitřně klidní a nenechat se do jejich hry
vtáhnout. Když bychom v té situaci trpěli, ublížíme jen sobě.
Zákon Vyššího vědomí říká:,,Miluj každého, ale sebe taky.“
Jednám bez zábran, daří-li se mi milovat, vcítit se a být
soustředěný. Ale podle možností se snažím vyhnout jednání
v situacích, kdy jsem emocionálně rozrušený a nedosahuji moudrosti
plynoucí z lásky a rozšířeného vědomí.
Pokud bychom byli rozrušeni a emocionálně reagovali, potom jen posilujeme
své návyky. Spustí se celý řetěz negací, je to jako nákaza. V takové
chvíli je lepší nemluvit, nekonat dokud nenalezneme svůj vnitřní klid.
Neodkládejme však své vyjádření příliš dlouho, potlačené pocity se
šíří mozkem jako zhouba. Tiším stále neklid své racionální mysli,
abych byl schopen vnímat jemnější energie a mohl tak splynout se vším, co
mě obklopuje.
Neklid racionální mysli jsou bezpečnostní, smyslové nebo mocenské povahy a
hodně lidí to považuje za normální. V praxi to vypadá tak, že si chceme
udržet to, co máme. Získat to, co nemáme a vyhnout se něčemu, co nechceme.
Neustále se zaobíráme tím, co bylo a co bude. Mysl nemá klid, je obsazena
poplašnými signály, jak by svět měl vypadat. Člověk se stále do něčeho
nutí. Místo neklidu je nutno si stanovit přednostní cíle a kdykoliv máme
volbu, dáme přednost tomu, čeho chceme dosáhnout. Únik z nižších sfér
vědomí nám pomáhá se osvobodit od racionální mysli a místo ní
začínáme být ve styku s klidnou hlubinou v nás.
Vnímám každého, včetně sebe, jako probouzející se bytost, která je zde,
aby uplatnila své přirozené právo na dosažení vyšších úrovní vědomí
bezpodmínečné lásky.
Na této cestě si uvědomujeme, že všechno, co děláme je vlastně pokusem
o nalezení lásky a jednoty. Naše ego nás nutí posuzovat druhé, abychom
nad nimi měli převahu. Pokud si uvědomujeme své soudy, ve kterých
hodnotíme druhé jako dobré či špatné a chceme-li se toho zbavit, potom je
možné si spíše uvědomit chování druhých i sebe jako určitý stupeň
jednoty nebo odloučení. Kritika nás odlučuje, jednota slučuje. Kdykoliv
budeme pochybovat, zda něco máme nebo nemáme udělat, něco chtít nebo
nechtít, potom nám pomůže si uvědomit, jestli se potom budeme cítit
odcizeni nebo nás prostoupí láska.
Když neustále hrajeme hry, nepřetržitě potlačujeme své tvořitelské
schopnosti. Vyšší vědomí není odtažitý stav, ale je to reálný stav, ke
kterému můžeme dojít a na který máme jako člověk nárok. Je to krásný
stav naší mysli, kde vládne klid a mír, štěstí, harmonie, jednota a
láska.
Uzdravení Ega je osvobození se od strachu.
Pokud jste se odpojili od Zdroje, napojili jste se na strach.Kdysi jste i vy
měli čistou mysl. Čistá mysl je Kristus, i vy jím můžete být.
Obnovujete svou čistou mysl, pokud nevíte jak, žádejte Ježíše o vedení
a pomoc. Vraťte se ke komunikaci, ptejte se.
Z roviny, na které právě jste, strach sami neodstraníte. Potřebujete být
vedeni a potřebujete naši sílu k jeho odstranění. Sílu získáte, když
se dokážete vrátit zpět do doby své celistvosti a v tom okamžiku se
strach rozplyne.
Nemoc je reakce na nesprávné myšlení a emoce. Lidská mysl vytvořila
strach, nemoc, vinu, omyl, obviňování apod. Proto chcete-li tělo vyléčit,
je třeba ho léčit z roviny, kde problém vzniká. Je-li to nemoc způsobená
utlačovaným partnerstvím, je třeba řešit partnerství. Vzniká-li nemoc
oslabením těla viry, bakteriemi, parazity, plísněmi a kvasinkami, je třeba
odstranit příčinu, tělo vyčistit a změnit styl svého života.
Ve skutečnosti je tělo prostředkem, kterým se duše může projevit,
rozvíjet se a rozšiřovat svou tvořivostí, která je nekonečná. Ať už je
to radost, láska, štěstí, klid a mír. Nemoc na této rovině prostě
neexistuje, proto je iluzí nemoc i léčení. Chcete-li se na tělo podívat
pravdivě, je třeba se nejdříve k pravdě dostat, ale přes ego to nepůjde.
Ego vytváří život nesmyslně těžký a nepřiměřený. Lidé se
dostávají do bezvýchodných situací, které neumí řešit. A takto vypadá
celý svět.
Duše ke svému projevení potřebuje tělo a ducha, který je spojen
s úrovní Ducha Univerza. Energie, která z Univerza proudí k lidem, jejich
energie harmonizuje a pomáhá tělu, aby se léčilo.
Lidé žijí v mnoha omylech. Jeden z nich je, že tělo si nemoc
způsobuje samo a ten druhý je, že se vyléčí pomocí netvořivých léků.
Existuje mnoho psychosomatických problémů a na ně lék není. Tělo však
léky chce, protože se tak co nejrychleji zbaví bolesti. Nemoc a bolest
ovládají mysl a ta se časem tvořivosti uzavře.
Cílem je zvýšit napojení a komunikaci s úrovněmi, které léčení
mohou pomoci. Každý člověk by měl vědět, že vlastní tvořivou mysl a
pokud se podaří odstranit překážky z této roviny, přinese mu to
uzdravení. Je třeba změnit ničivou podstatu mysli a vrátit jí její
tvořivost.
Duše si zvolí úkoly pro život a naprogramuje si je do svého těla,
které má mysl. Tělo je hmotné a má svou fyzickou rovinu. Duše je nehmotná
a má také svou rovinu, ale naprosto jinou. Totéž platí o mysli. Jak je
potom možné nastolit harmonii uvnitř každého těla? Na první pohled je to
zcela nemožné.
Duše má však svého ducha a ten nikdy neztratil spojení s Duchem Univerza.
Proto je nutné toto spojení obnovit. Pokud byl člověk stále napojen na
Zdroj, nepotřeboval nemoc, bolest ani léčení.
Na světě jste jako zástupci Boha. Pokud tomu tak bylo, byl na Zemi ráj. Ráj
je stav tvořivosti.
2. Cílená práce na sobě: meditace, modlitby,
čištění a terapie SRT, LTVJ, kineziologie, mandala, vše co zvyšuje
vibrace, různé druhy energií (např. Shamballa) a reiki, pobyt v přírodě,
techniky – které relaxují, enneagram, emoční tréninky EQT a vše, co
přináší pochopení (např.karty Mistrů, Symbolon, různé esence –
např. Bachovy…) a další …
Všechny negativní emoce vycházejí z EGA. Došla jsem k poznání, že
enneagram je snad tím
nejlepším nástrojem k poznání
projevů ega, k jeho uzdravení,
protože nejdokonaleji popisuje jeho projevy v chování. Je to zrcadlo
nedokonalosti – nás zajatých v EGU.
Podle enneagramu má každý člověk
3 základní tváře (projevy):
DUCHOVNÍ LENOST – nechce se nám pracovat na sobě
nějakou technikou, čistit se (vězení v egu)
VYŠŠÍ JÁ
představuje soubor duchovních bytostí s vyšší úrovní
vědomí, kteří stojí ve vztahu k člověku jako jeho
vnitřní, duchovní průvodce, poradce a učitel.
Jsou to duše, které prošli mnohými fyzickými inkarnacemi. Tyto duše
pracují ve vyšších dimenzích, kde čas, tak jako ho známe, neexistuje, a
proto mohou pracovat s energiemi vytvořenými v našich minulých,
paralelních i budoucích životech. V těchto dimenzích není ego,
negativní princip, který vlastní každý člověk inkarnovaný. Neustále
nás testuje, jak daleko jsme v našem chápaní sebe samých a nakolik sami
aktivně vytváříme negativní energie, které se z venku prezentují jako
strach, hněv, rozčílení, nenávist, závist, odsuzování a podobně.
Každý člověk má své Vyšší Já. Počet bytostí ve Vyšším Já
není pevně stanoven. Snaží se nám pomáhat. Tichým, vnitřním hlasem
intuice se nás snaží vést po správné cestě
v naší inkarnaci. Přímo však Vyšší Já
pomáhá člověku, jen když je o to
požádané. Je to proto, aby se člověku zachovala možnost
svobodné volby v jakékoliv situaci.
Vyšší Já má přístup k akašickým
záznamům naší duše. Má též přístup k nehmotným tělům
a čakrám člověka, dokáže přezkoumat jejich stav a vzájemně
zharmonizovat. Vyšší Já na požádání vyhledává v akašických
záznamech informace související s negativními, blokujícími energiemi,
které obvykle pocházejí z traumatických zážitků a následně umožňuje
tyto energie vyčistit a nahradit pozitivními. Podobně může čistit
i negativní energie rostlin a zvířat.
Vyšší Já jako bytosti, které pracují bez ega a nevytvářejí negativní
energie, nejsou schopné člověku škodit a vždy konají v zájmu
nejvyššího dobra a v souladu s plánem naší duše.
Ve spánku je tělo na úrovni autopilota,
odchází vědomí, tělo regeneruje,
čerpá energii z Božího
Grálu.
Pasivitou se nikam nedostaneme, samo se nic nestane, je třeba dát do všeho
aktivitu, investovat svou energii pro ZISK…
Cílem je dostat se do co nejčistšího způsobu prožívání.
Udržet si jednotu v dualitním světě na Zemi
v přítomnosti Světla i tmy. Přijmout
obě tyto polarity prostřednictvím
energie lásky a porozumění.
Konec naší cesty
(inkarnací na Zemi) nastane, až projdeme
mnohovrstevnou zkušeností duality a vstoupíme do Kristova
vědomí.
©2009 radimbufka(a)gmail.com - design ve výstavbě